Vyholená či nevyholená?

Přes dvě stovky žáků pátých a šestých tříd základních škol v Chorvatskem Bjelovaru na Facebooku diskutovali o způsobu, jak zabít neoblíbenou učitelku matematiky. Informoval o tom list Croatian Times. Webová diskuse se provalila poté, co se o ní dozvěděli rodiče. Pedagožka se po zjištění, že děti mluvily o její smrti, již několik dní ve škole neobjevila. Škola případ vyšetřuje.

Herečka Mo´Nique odhalila neoholené nohy foto: Profimedia.cz

Zpráva, ze které nám učitelům mrazí v zádech, se dostala včera do televizních novin soukromé televize. Tentokrát se rodiče naštěstí zasloužili snad o dobrý konec. U nás zatím neznám až tak strašný případ kritizování učitelky. Občas se na jmenované sociální síti nějaký případ útoku na kantory najde a školy se snaží vyřešit je v rámci možností dohodou nebo potrestáním podle školního řádu.

Ale před několika lety, kdy ještě nebyl Facebook tak masovým fenoménem, se probíral mezi učitelskou veřejností případ z jedné základní školy v našem maloměstě. Maminka žákyně sedmé třídy poslala stížnost řediteli, ve které odsuzovala učitelku, která vyučovala ve třídě rodinnou výchovu. Jak prý může učit děti hygienu, když sama nemá vyholené nohy?

Reakce ředitele byla jak pro mě, tak pro většinu diskutujících učitelů nepřijatelná, protože namísto toho, aby ředitel například zašel do třídy a dětem vysvětlil, že vyholení nohou nemá s hygienou nic společného a je to jen osobní věcí učitelky, doporučil na poradě svým učitelkám, aby si raději vyholily nohy.

Protože jsem znala z té třídy synka mého známého, dozvěděla jsem se, jakou dohru měl tento případ na konci roku. Byla to totiž jeho třídní učitelka, a děti se rozhodly předat jí na konci roku při rozdávání vysvědčení jako dárek od třídy žiletky místo kytice. Nedovedu si představit, jak bych reagovala v tom okamžiku na jejím místě. Učitelka asi byla ráda, že třídu neuvidí dva měsíce. Když jsem se chlapce zeptala, proč to udělali, jestli se necítili trapně, protože tím učitelku urazili, odpověděl mi naprosto bezelstně, že to přece nabyla urážka, ale byl to jen dobrý fór, kterému se smála celá škola.

Samozřejmě, že nemohla děcka sama dojít k poznání, že dělají něco nevhodného, když jim to nevyvrátili ani rodiče, ani škola třeba tím, že by do třídy zašel školní psycholog. Byl to prostě jeden z důsledků nynějšího nezdravého vztahu škol a veřejnosti, kdy se školy podbízí rodičům až ponižujícím způsobem, aby získaly co nejvíce žáků, protože mají peníze za „hlavu“. Kam až to dojde, si můžeme domýšlet, a doufat, že to nedopadne jako v tom Chorvatsku.